V rámci vašeho sporu je občas nutné, aby pro vyřešení některých otázek soudce či úředník využil znalosti odborníka. Znalecké posudky jsou v dnešní době běžnou součástí rozhodovací praxe soudů i správních orgánů. Jedná se o typ důkazního prostředku, který se používá k dokazování skutečností vyžadujících odborné posouzení.
Znalecký posudek si však nemusí vyžádat pouze soudce či úředník, ale v rámci řízení je také možné předložení znaleckého posudku účastníkem řízení. Takový znalecký posudek však musí mít všechny zákonem požadované náležitosti a obsahovat doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku.
Pokud účastník řízení nesouhlasí se závěry uvedenými ve znaleckém posudku, je možné tyto závěry zpochybnit. V tomto ohledu však nestačí pouhé tvrzení, že posudek není správný, ale je třeba uplatnění konkrétních námitek. Co se týká výhrad proti obsahu znaleckému posudku, je vhodné své námitky podpořit například vyjádřením odborníka, oponentním znaleckým posudkem nebo jiným odborným podkladem. Samozřejmě lze navrhnout i výslech znalce v nařízeném soudním jednáním. Soud v tomto ohledu musí účastníkům řízení poskytnout dostatečný prostor k uplatnění těchto námitek a ve svém rozhodnutí se s nimi musí náležitě vypořádat.
Kdo platí znalecký posudek?
Vypracování znaleckého posudku hradí osoba, jež si ho objednala. Jestliže se tedy jedná o účastnický znalecký posudek podle § 127a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „OSŘ“), tento hradí sám účastník řízení. V případě znaleckého posudku, kdy je objednatelem daná instituce – úřad, exekutor, soud atd., je znalecký posudek v konečném důsledku hrazen účastníky řízení formou nákladů řízení nebo soudních poplatků.
Cena za vypracování znaleckého posudku je stanovena jako odměna dle smlouvy mezi znalcem a zadavatelem. Jestliže není odměna takto sjednána, nebo je-li zadavatelem orgán veřejné moci, určí se odměna znalce podle zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, ve spojení s vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 504/2020 Sb., vyhláška o znalečném.
Přezkum znaleckého posudku a revizní znalecký posudek
Účelem revizního znaleckého posudku je prověření správnosti jiného znaleckého posudku. Soud může nařídit vypracování revizního znaleckého posudku jak na návrh účastníka řízení, tak i bez něj v rámci volného hodnocení důkazů. Je možné tak učinit v případě znaleckého posudku vyžádaného soudem, ale i v případě posudku, jež je předložen účastníkem řízení § 127a OSŘ.
Jestliže účastník řízení nesouhlasí s odbornými závěry znaleckého posudku, nelze dát pokyn ke zpracování revizního posudku čistě na základě tohoto nesouhlasu, ale účastník řízení musí nejprve znalecký posudek relevantně zpochybnit. V tomto ohledu je však na místě podotknout, že případné námitky účastníka řízení podléhají hodnocení soudu a je tedy na něm, aby zvážil, zda je považuje za důvodné či nikoliv. Případný návrh na vypracování revizního znaleckého posudku podaný ze strany účastníka řízení je svou povahou návrhem důkazu, kterým má být zpochybněna věrohodnost původního znalecké posudku. V rámci revizního znaleckého posudku jsou přezkoumány zpravidla odborné závěry původního znaleckého posudku a dále otázky, zda se znalec nedopustil právního hodnocení skutkového stavu věci, jelikož mu toto právní hodnocení nepřísluší.
V případě, kdy má přímo soud pochybnosti o správnosti znaleckého posudku, nebo pokud je znalecký posudek nejasný či neúplný, musí nejprve dle ustanovení § 127 odst. 2 OSŘ požádat znalce o vysvětlení. V tomto ohledu soud znalce vyzve, aby znalecký posudek doplnil či odstranil jeho nedostatky. Soud může znalce případně vyzvat i k vypracování nového znaleckého posudku. Kdyby ani tento postup nevedl k odstranění pochybností, nařídí soud vypracování revizního znaleckého posudku. Nařízení, aby byl vypracován revizní znalecký posudek, je v kompetenci soudu, přičemž v tomto směru soudy odkazují zejména na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. června 2008, sp. zn. 22 Cdo 1290/2007, ve kterém byl vysloven tento názor: „Zákon nestanoví předpoklady pro nařízení vypracování revizního znaleckého posudku a ponechává je na úvaze soudu; vypracování revizního znaleckého posudku bude přicházet do úvahy zejména tam, kde soud bude mít pochybnosti o správnosti již vypracovaného znaleckého posudku. Tyto pochybnosti mohou být jistě vyvolány i předložením listinného důkazu – posudku znalce, vypracovaného mimo řízení; bude však vždy záležet na konkrétní situaci a na úvaze soudu, zda (zpravidla po slyšení ustanoveného znalce) bude mít pochybnosti za odstraněné.“ Závěry této judikatury jsou doposud platné a relevantní.
Jako nesprávný je možné označit znalecký posudek, který byl vypracován na základě zpochybnitelné metody, je nejasný nebo z nějakého důvodu nesrozumitelný. Nejasnost znaleckého posudku poté může být dána v případě, kdy není zřejmý logický postup vedoucí k závěrům znaleckého posudku.
Jestliže nesouhlasíte s postupem znalce, znalecké kanceláře či znaleckého ústavu, je možné podat podnět k Ministerstvu spravedlnosti, které na výkon znalecké činnosti dohlíží. Tento podnět můžete podat, pokud jste toho názoru, že znalec svou činnost nevykonává s odbornou péčí, nezávisle, nestranně či včasně. Dalšími okolnostmi, které mohou vést k podání podnětu, může být také situace, kdy znalec porušil svou mlčenlivost, vyúčtoval vyšší znalečné nebo pokud vykonává svou činnost mimo svůj znalecký obor, odvětví či specializaci apod.
Dle závažnosti pochybení může Ministerstvo spravedlnosti uložit znalci výtku, zahájit přestupkové řízení, zahájit řízení o zániku oprávnění vykonávat znaleckou činnost nebo provést kontrolu. Pokud byste chtěli být informováni o postupu Ministerstva spravedlnosti, můžete již v rámci vašeho podnětu požádat o vyrozumění, které byste měli následně obdržet do 30 dnů. V případě, že s provedenými úkony a postupem Ministerstva spravedlnosti nesouhlasíte, je zde ještě možnost podat k Ministerstvu spravedlnosti stížnost či se obrátit na ombudsmana.
Seznam znalců včetně oborů je možné najít na stránkách Ministerstva spravedlnosti - Seznam znalců
