Máte majetek v podobě nemovitostí, podílu v obchodní korporaci, cenných papíru či finančních prostředků na bankovním účtu? Založte si s námi svěřenský fond jako pojistku, která ochrání Váš majetek před nepříznivými či nepředvídatelnými okolnostmi a zajistí zároveň jeho kvalifikovanou správu a bezproblémové mezigenerační předání.
Co je to svěřenský fond?
Svěřenský fond (někdy označovaný chybně jako svěřenecký) je soubor majetku, který jeho vlastník vyčlení k určitému účelu a předá jej do správy svěřenskému správci. Tím, že vlastník (zakladatel svěřenského fondu) tento majetek svěří svěřenskému správci, přestává být jeho vlastníkem a v podstatě nad tímto majetkem ztrácí přímou kontrolu. Svěřenský fond tak představuje koncept samo o sobě stojícího vlastnictví bez vlastníka, neboť majetek ve svěřenskému fondu nevlastní zakladatel, svěřenský správce, ba ani osoba, které má být ze svěřenského fondu plněno (tzv. obmyšlený).
Svěřenský fond tak můžeme definovat jako určitou strukturu majetku a práv, kterou charakterizují tyto znaky:
- vyčlenění majetku z výlučného vlastnictví zakladatele;
- předem stanovený účel svěřenského fondu;
- svěření vyčleněného majetku svěřenskému správci výlučně na základě smlouvy či pořízení pro případ smrti; a
- závazek svěřenského správce vyčleněný majetek držet a spravovat.
Založení svěřenského fondu
Založení svěřenského fondu představuje poměrně komplikovanou záležitost. Svěřenský fond se vytváří právním jednáním zakladatele ve formě smlouvy se svěřenským správcem nebo pořízením pro případ smrti. Kromě zřizovací listiny je dále nutné vytvořit statut svěřenského fondu, ve kterém budou uvedeny všechny podstatné náležitosti a přání zakladatele.
Svěřenské fondy vznikají z důvodu efektivní ochrany rodinného či obchodního majetku, případně upravují způsob nakládání s majetkem zakladatele po jeho smrti. Vytvoření statutu svěřenského fondu tak, aby upravoval veškeré otázky související s fungováním svěřenského fondu i na několik desetiletí, je proto zcela stěžejní.
TIP: Neriskujte tak zbytečné chyby při založení svěřenského fondu a využijte naše profesionální služby.
Kolik stojí založení svěřenského fondu?
Každý svěřenský fond je jedinečný a vždy je přizpůsoben individuálním potřebám zakladatele.
Před stanovením ceny za založení svěřenského fondu je tak třeba znát řadu faktorů, od kterých se odvíjí časová náročnost jeho založení, a tedy i výsledná cena za tento proces. Těmito faktory jsou zejména:
- účel svěřenského fondu;
- hodnota a druh majetku, který bude do svěřenského fondu vložen;
- počet svěřenských správců a obmyšlených; a
- kritéria rozhodná pro plnění obmyšleným.
Cena založení svěřenského fondu se u nás pohybuje již od 20.000,- Kč.
→ Máte zájem o založení svěřenského fondu? Neváhejte se na nás obrátit! Rádi Vám poradíme v prvotních úvahách o možnostech využití svěřenského fondu a následně pomůže již při samotném procesu zakládání svěřenského fondu.
Jak svěřenský fond funguje?
U každého svěřenského fondu figurují tři osoby – zakladatel, svěřenský správce a obmyšlený, bez kterých není možné svěřenský fond založit.
Zakladatel je osobou, která svěřenský fond založí, vloží do něj všechen svůj majetek nebo jeho část, pověří svěřenského správce výkonem vlastnického práva a jiných majetkových práv k tomuto majetku a současně určí podmínky, za jakých má být plněno obmyšlenému. Založit svěřenský fond poté může fyzická i právnická osoba.
Svěřenský fond není právnickou osobou a nemá tak samostatnou právní subjektivitu. Potřebuje proto osobu, která za něj bude jednat, a tou je svěřenský správce. Úkolem svěřenského správce je efektivní správa vyčleněného majetku, přičemž je zcela na vůli zakladatele, jaké limity a omezení pro jednání svěřenského správce určí. Bez dalšího je svěřenský správce oprávněn s majetkem svěřenského fondu nakládat, měnit jeho podstatu či jej investovat. Svěřenský fond poté může mít jednoho či více svěřenských správců, přičemž požadavky na jeho osobu jsou opět v režimu zakladatele. Vždy se však musí jednat o svéprávnou fyzickou osobu (právnická osoba může být svěřenským správcem jen v ojedinělých případech).
Obmyšlený je osobou, pro který byl svěřenský fond zřízen a která má nárok na plnění ze svěřenského fondu. Potenciální okruh obmyšlených není nijak omezen, proto jím může být jak fyzická, tak i právnická osoba. Obmyšleného určuje primárně zakladatel, který rovněž určí podmínky, za nichž je obmyšlenému ze svěřenského fondu plněno. Těmi může být např. dosažení zletilosti, vysokoškolského vzdělání či zajištění péče o zakladatele. Není také vyloučeno, aby osoba zakladatele a obmyšleného bylo totožná.
Stěžejním pojmovým znakem svěřenského fondu je jeho účel, který může být buď veřejně prospěšný, nebo soukromý. V případě veřejně prospěšného účelu svěřenského fondu je činnost fondu směřována k podpoře veřejně prospěšných činností, jako je věda, kultura či charita. U soukromého účelu je činnost fondu směřována ve prospěch určité osoby či určeného okruhu lidí, případně také za účelem investování.
Svěřenský fond pro případ smrti
Svěřenský fond představuje vhodné řešení pro distribuování majetku zakladatele nejen za jeho života, ale rovněž po jeho smrti. Velmi často se tak svěřenské fondy zakládají v době, kdy je buď důvodná obava, že osoba, která chce založit svěřenský fond, v blízké době zemře (ať už z důvodu nemoci či stáří), nebo naopak si touto cestou přeje ošetřit situace, kdy by se tak stalo nečekaně.
Institut svěřenského fondu pro případ smrti je tak jedním ze způsobů, jak zajistit, aby i po (nečekané) smrti zakladatele bylo s jeho majetkem nakládáno dle přání zakladatele a v souladu s určeným účelem. Tohoto nelze vždy dosáhnout prostřednictvím běžných institutů dědického práva. Majetek vyčleněný pro případ smrti do svěřenského fondu však bude i nadále projednáván v rámci dědického řízení. Mějte tak na paměti, že tímto postupem nelze zkrátit nepominutelné dědice a jejich právo na povinný díl.
Příklad 1:
Pan Karel má dvě děti. Nechal si založit svěřenský fond pro případ smrti do kterého vyčlenil všechen svůj majetek. Za obmyšlené ze svěřenského fondu určil obě své děti, přičemž současně každému z nich spravedlivě určil, jaký majetek dostanou v případě splnění podmínek pro plnění ze svěřenského fondu.
Založením svěřenského fondu pro případ smrti tak pan Karel zjednoduší a zejména urychlí dědické řízení, neboť již dopředu rozhodl, jaký majetek připadne konkrétnímu dítěti.
Příklad 2:
Pan Josef má také dvě děti a stejně jako pan Karel si založil svěřenský fond pro případ smrti a vyčlenil do něj všechen svůj majetek. Jako obmyšlenou však určil pouze svou milenku, která by tak po splnění podmínek uvedených ve svěřenském fondu měla získat všechen majetek pana Josefa.
Pan Josef ve svěřenském fondu pro případ smrti zcela opomenul své děti, kteří jsou však nepominutelnými dědici a ze zákona mají právo na povinný díl z dědictví, resp. na peněžní částku rovnající se hodnotě jeho povinného dílu. V rámci dědického řízení by se tak nejprve přistoupilo k výpočtu hodnoty povinného dílu každého z dětí pana Josefa, přičemž jako základ bude sloužit hodnota majetku, který pan Josef vyčlenil do svěřenského fondu. Následně pak děti pana Josefa mohou po svěřenském správci žádat vyplacení hodnoty svého povinného dílu.
K výše uvedenému lze pak jen doporučit, aby pan Josef při zakládání svěřenského fondu pro případ smrti určil jako obmyšlené kromě milenky i své děti, případně aby do fondu nevyčlenil všechen svůj majetek, ale pouze část, a ponechal tak mimo svěřenský fond dostatek majetku k rozdělení mezi své děti – nepominutelné dědice.
Výhody svěřenského fondu
O výhodě svěřenského fondu v podobě ochrany majetku a plné kontrole zakladatele nad jeho využitím již bylo hovořeno. Vyčlenění majetku do svěřenského fondu má však i další benefity, zejména pokud podnikáte a ručíte celým svým majetkem, nebo se naopak nacházíte ve finančně náročné situaci. Oddělením vlastního majetku od majetku vloženého do svěřenského fondu je tak například možné minimalizovat rizika spojená s případným neúspěchem v rámci podnikání.
Vzhledem k tomu, že majetek ve svěřenskému fondu již není ve vlastnictví zakladatele, nemůže být dále postižen potenciální exekucí ani insolvencí. V souvislosti s tím je však nutné podotknout, že je výslovně zakázáno založení svěřenského fondu za účelem poškození nebo zkrácení věřitele. Není tak možné vložit do svěřenského fondu majetek již postižený v exekučním nebo insolvenčním řízení.
Zakladatelé dále mohou ocenit, že po celou dobu fungování svěřenského fondu je skryta jejich identita. Vlastnická práva k vyčleněnému majetku jsou totiž uplatňována prostřednictvím svěřenského správce, přičemž právě pod jeho jménem je veden majetek svěřenského fondu ve veřejných seznamech.
Svěřenský fond dále umožňuje při správném postupu (viz svěřenský fond pro případ smrti) zjednodušení a urychlení dědického řízení, které je právě mnohdy zdlouhavé. Nehledě také na skutečnost, že se vyčleněním majetku obmyšlenému (který není dědicem zakladatele ze zákona) odvrátí propadnutí majetku státu z důvodu absence zákonného dědice. V neposlední řadě je pro zakladatele svěřenského fondu výhodou snížení daňového základu (vyčleněný majetek je daňově odčitatelnou položkou), a tedy i nižší daňové odvody.
