Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, v platném znění (dále jen jako „NSZ“), nám přináší řadu změn, např. v úpravě řízení o nařízení odstranění stavby. Tou největší novinkou v této oblasti je vypuštění řízení o dodatečném povolení stavby jakožto samostatného řízení. Toto řízení se nově zjednodušuje a stává se součástí řízení o nařízení odstranění stavby (viz § 255 odst. 4 NSZ).
Dodatečné povolení stavby
Podmínky, za nichž lze stavbu dodatečně povolit, nalezneme v § 256 odst. 1 NZS. V prvé řadě bude nutné, aby stavba splňovala obecné požadavky, které zákon klade na stavební záměr (viz § 193 odst. 1 NSZ). V tomto ohledu k žádné koncepční změně nedošlo. Nově však bude možné stavbu dodatečně povolit pouze tedy, pokud
a) stavba nevyžaduje rozhodnutí o povolení výjimky ze zákazů podle jiného právního předpisu,
b) stavba nevyžaduje povolení výjimky z požadavků na výstavbu a
c) povinný uhradil ve stanovené lhůtě pokutu za přestupek podle tohoto zákona spočívající v tom, že provedl stavbu bez povolení nebo v rozporu s ním, byla-li uložena.
Vyžaduje-li stavba pouze výjimku z požadavků na umisťování staveb a stavebník doloží stavebnímu úřadu souhlas účastníků řízení, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům může být povolením výjimky přímo dotčeno, považuje se podmínka uvedená pod písm. b) výše splněnou. Tím je výrazným způsobem posílena pozice vlastníků sousedních nemovitostí.
Ve vztahu k podmínce uvedené pod písm. c) výše je podstatné řízení o přestupku, které by mělo být zahájeno souběžně se zahájením řízení o odstranění stavby. Jak bude tato úprava v praxi funkční, resp. zda a jakým způsobem budou stavební úřady schopny tyto přestupky projednávat, ukáže až čas, nicméně již nyní je zřejmé, že jakákoliv snaha stavebníka o maření přestupkového řízení či oddálení rozhodnutí ve věci ve svém důsledku povede k tomu, že nebude moci dojít k dodatečnému povolení stavby (dokud nebude pokuta uložena, nemůže být ani uhrazena).
Dodatečné povolení černých staveb vzniklých před účinností NSZ
U černých staveb, které vznikly před účinností NSZ, a jejichž případě stavební úřad zahájil řízení o odstranění stavby podle předchozích předpisů, bude aplikováno přechodné ustanovení § 330 odst. 1 NSZ. Toto ustanovení stanoví, že řízení a postupy, které byly zahájeny přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, budou dokončeny v souladu s předchozími právními předpisy.
NSZ ovšem výslovně nestanoví postup pro stavby, které vznikly před účinností NSZ, avšak stavební úřad jejich existenci zjistil až po nabytí účinnosti NSZ. Jelikož přechodná ustanovení výslovně zmiňují pouze případ, kdy bylo řízení o odstranění stavby zahájeno podle předchozích předpisů, a jelikož podle § 250 odst. 1 písm. b) NSZ je možné nařídit odstranit stavbu, která byla provedena bez povolení podle tohoto zákona anebo v rozporu s ním (a u posouzení černé stavby je dle našeho názoru nerozhodné, zda se jednalo o povolení podle „starého“ stavebního zákona či NSZ), máme za to, že ustanovení NSZ o dodatečné povolení stavby budou aplikovatelná jak na stavby vybudované v období jeho účinnosti, tak na stavby zcela dokončené v minulosti, bude-li řízení o odstranění stavby zahájeno v době účinnosti NSZ. Jiný výklad by dle našeho názoru nebyl funkční, již z důvodu možných problémů s prokazováním okamžiku vzniku černé stavby.
Budete-li v budoucnu v pozici stavebníka či naopak vlastníka sousedních pozemků a nebudete si vědět rady, jak postupovat ve vztahu k černé stavbě, neváhejte se obrátit na naší advokátní kancelář NEST LEGAL s.r.o. a my Vám rádi se vším pomůžeme.
