Ne vždy se vše daří tak, jak má, a proto se i Váš zaměstnavatel může ocitnout ve finančních obtížích, kdy nebude schopen hradit mzdové nároky svých zaměstnanců. V tomto článku se budeme věnovat právě těmto situacím.
Právní řád poskytuje dotčeným zaměstnancům několik možností řešení. Buďto se mohou svých mzdových nároků domáhat soudní cestou v občanském soudním řízení nebo se mohou vydat cestou věřitelského insolvenčního návrhu a uplatnit své pohledávky v následném insolvenčním řízení. Postup spočívající v podání insolvenčního návrhu může mít při splnění dalších zákonných podmínek výhodu spočívající v tom, že věřitel podávající insolvenční návrh není zatížen povinností hradit soudní poplatek dle žalované částky, nýbrž ve fixní výši 2.000 Kč. Je-li zahájeno insolvenční řízení, jsou zaměstnanci dlužníka chráněni také zákonem 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele (dále jen jako „zákon o ochraně zaměstnanců“).
Úpadek zaměstnavatele
O podání insolvenčního návrhu lze uvažovat tehdy, je-li zaměstnavatel v úpadku ve smyslu zákonač. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ať už ve formě platební neschopnosti či předlužení. Dlužník je v platební neschopnosti, jestliže má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Tyto podmínky musí být splněny kumulativně, tzn. všechny současně. O předlužení se jedná tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku.
Insolvenční návrh podaný zaměstnancem
Pokud zaměstnanec v postavení věřitele podá insolvenční návrh (návrh na zahájení insolvenčního řízení), rozhoduje soud o tom, zda je dlužník v úpadku a určí způsob řešení úpadku, nejčastěji konkurs. Je-li insolvenčním navrhovatelem zaměstnanec nebo bývalý zaměstnanec dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích (tj. typicky dlužná mzda, odstupné a podobně), je navrhovatel osvobozen od povinnosti hradit zálohu na náklady insolvenčního řízení a hradí toliko soudní poplatek, jak bylo uvedeno výše.
Insolvenční navrhovatel musí osvědčit, že je dlužník v úpadku ve smyslu shora uvedeného, tedy že má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Dále musí osvědčit existenci své pohledávky. Podání insolvenčního návrhu je tedy vhodné zejména v situacích, kdy věřitel (tj. zaměstnanec) ví o tom, že má zaměstnavatel závazky i vůči dalším osobám a je toto schopen prokázat. Jako příklad lze uvést insolvenční návrh podávaný dvěma a více zaměstnanci, kterým zaměstnavatel neuhradil mzdu.
Uspokojení mzdových nároků Úřadem práce ČR
Je-li ohledně zaměstnavatele zahájeno insolvenční řízení, mohou se zaměstnanci se svými mzdovými nároky obracet na příslušný Úřad práce ČR za podmínek již výše zmíněného zákona o ochraně zaměstnanců. Dle tohoto zákona se mzdovými nároky rozumějí mzda nebo plat, jejich náhrady a odstupné, které zaměstnanci náležejí z pracovního poměru, nebo odměna, popřípadě její náhrada, která zaměstnanci náleží podle dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, jejichž výplatu neprovedl zaměstnavatel.
Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokům za 3 kalendářní měsíce rozhodného období. Rozhodným obdobím se rozumí nejčastěji kalendářní měsíc, ve kterém bylo zahájeno insolvenční řízení, jakož i 3 kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a 3 kalendářní měsíce následující po tomto měsíci.
Závěr
Výše uvedené lze shrnout tak, že dostane-li se zaměstnavatel do takových finančních obtíží, že nehradí mzdy svým zaměstnancům, může insolvenční řízení představovat efektivnější cestu k alespoň částečnému uspokojení jejich pohledávek oproti občanskému soudnímu řízení, neboť v případě zahájení insolvenčního řízení mohou být nároky zaměstnanců ve značném rozsahu uspokojeny ze strany Úřadu práce ČR.
Vzhledem k tomu, že zaměstnanci a bývalí zaměstnanci dlužníka jsou osvobozeni od povinnosti hradit zálohu na náklady insolvenčního řízení, může tato cesta znamenat i úsporu nákladů na straně zaměstnanců. Nutno však podotknout, že před podáním insolvenčního návrhu je nezbytné celou situaci odborně posoudit dle okolností konkrétního případu, aby bylo předejito případným negativním důsledkům na straně insolvenčního navrhovatele, například následnému vymáhání náhrady škody způsobené podáním tzv. šikanózního insolvenčního návrhu.
Problematice věřitelských i dlužnických insolvenčních návrhů se naše advokátní kancelář dlouhodobě věnuje, včetně zastupování klientů v insolvenčních řízeních, uplatňování jejich pohledávek a podobně. Právní poradenství poskytujeme i v oblasti uplatňování mzdových nároků zaměstnanců u Úřadu práce ČR v případě platební neschopnosti zaměstnavatele.
