Skutečnost, že jednatel obchodní korporace je odpovědný za její vedení a že má povinnost vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře, je řadě z nás již známa. Odpovědnost jednatele však nespočívá pouze ve výše uvedeném a je tak třeba mít na paměti, že pro jednatele ze zákona plynou i další povinnosti, za které nese odpovědnost právě jednatel, nikoliv společnost jako taková. Existují pak případy, kdy je možné zasáhnout i do osobního majetku jednatele.
Soukromoprávní odpovědnost jednatele
Jako první si rozeberme soukromoprávní odpovědnost jednatele, která je nám více známá. Dle § 159 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů platí, že jednatel má vykonávat svou funkci s nezbytnou loajalitou a potřebnými znalostmi a pečlivostí, tj. s péčí řádného hospodáře. Porušením povinnosti vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře může být např.:
- porušení povinnosti mlčenlivosti o důvěrných informacích, které jednatel získal v rámci výkonu své funkce;
- jednatel jménem společnosti uzavře finančně nevýhodný obchod pro společnost a na tomto obchodu má vlastní zájem;
- v rozporu se zájmy společnosti a mimo pravidla o vedení účetnictví odčerpá z majetku společnosti finanční prostředky pro své vlastní soukromé účely; nebo
- uzavře za společnost kupní smlouvu sám se sebou jako fyzickou osobou a sjednaná kupní cena bude výrazně nižší než cena obvyklá.
Speciální úpravu odpovědnosti jednatele nalezneme i v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), která mimo jiné říká, že ten, kdo porušil povinnost péče řádného hospodáře, je povinen vydat obchodní korporaci prospěch, který v souvislosti s takovým jednáním získal, a pokud to není možné, nahradit tento prospěch v penězích.
Dále je jednatel povinen nahradit poškozenému (např. věřitelům společnosti) vzniklou škodu, za kterou odpovídá. Pokud jednatel tuto škodu neuhradí a věřitel se nemůže své pohledávky domoci za společností (neboť ta nemá dostatek finančních prostředků), může se věřitel obrátit přímo na jednatele, který v tomto případě ručí celým svým majetkem. Důkazní břemeno zde leží na jednateli, tudíž pokud se bude chtít jednatel zbavit své povinnosti zaplatit dluh věřiteli, bude muset prokázat, že povinnost péče řádného hospodáře neporušil a nezpůsobil tím tak společnosti onu škodu.
Pokud jednatel bude v posledních 3 letech opakovaně a závažně porušovat péči řádného hospodáře, může soud rozhodnout i bez návrhu, že jednatele vyloučí z výkonu jeho funkce a tento pak nesmí po dobu 3 let od právní moci soudního rozhodnutí vykonávat funkci člena statutárního orgánu jakékoliv obchodní korporace. Co se týče intenzity porušení péče řádného hospodáře, zpravidla se za závažné porušení považuje jednání učiněné s hrubou nedbalostí – např. když jednatelka pořídila automobil a pronajala byt výhradně pro osobní užití své dcery, přičemž vše bylo hrazeno z finančních prostředků společnosti (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 1370/2021).
Odpovědnost jednatele v insolvenčním řízení
Odpovědnost jednatele může vzniknout také v případě, kdy jednatel včas nepodá insolvenční návrh a v důsledku tohoto vznikne škoda (mezi porušením povinnosti a vznikem škody však musí existovat příčinná souvislost). Dle ustanovení § 98 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), má jednatel povinnost podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o úpadku společnosti.
Škoda nebo újma způsobená porušením povinnosti jednatele je stanovena jako rozdíl mezi v insolvenčním řízení zjištěnou výší pohledávky přihlášené věřitelem k uspokojení a částkou, kterou věřitel v insolvenčním řízení na uspokojení této pohledávky obdržel. Z právě uvedeného je zřejmé, že uplatnění odpovědnosti za škodu předpokládá zahájení insolvenčního řízení, uplatnění pohledávky věřitelem, zjištění této pohledávky a zjištění míry uspokojení pohledávky v insolvenčním řízení. Výši vzniklé škody lze poté určit až v okamžiku ukončení insolvenčního řízení.
I v tomto případě jednatel ručí celým svým majetkem. Odpovědnosti se může zprostit buď tím, že prokáže, že nepodání insolvenčního návrhu nemělo vliv na uspokojení pohledávky věřitele v insolvenčním řízení, nebo prokázáním toho, že k nepodání insolvenčního návrhu došlo z důvodů nezávislých na jeho vůli, které nemohl odvrátit ani při vynaložení veškerého úsilí.
Trestněprávní odpovědnost jednatele
V neposlední řadě může být jednatel odpovědný i z trestněprávního hlediska. Jednatel spravuje majetek společnosti, tj. cizí majetek, přičemž se tak může dopustit trestného činu ve smyslu § 220 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen jako „TrZ“) tím, že poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou povinnost spravovat cizí majetek, a tím jinému způsobí škodu nikoliv malou (nejméně tedy škodu ve výši 50.000,- Kč). Výše trestu se poté odvíjí od způsobené škody.
Jako trestný čin způsobení úpadku ve smyslu § 224 TrZ může být posouzeno úmyslné jednání nebo jednání z hrubé nedbalosti, kterým jednatel přivodí společnosti úpadek tím, že činí vydání hrubě nepřiměřená majetkovým poměrům společnosti, užívá poskytnutý úvěr v rozporu nebo hrubém nepoměru s jeho účelem, učiní nad rámec obvyklého podnikatelského rizika obchod nebo operaci, která nenáleží k jeho pravidelné podnikatelské činnosti nebo přijme nový závazek či zřídí zástavu, ač ví, že je společnost v úpadku, a tím zhorší postavení dosavadních věřitelů.
Dalšími trestnými činy, za které může být jednatel odpovědný, jsou:
- zpronevěra (§ 206 TrZ)
- neoprávněné užívání cizí věci (§ 207 TrZ)
- podvod (úvěrový či dotační) (§ 209 - 212 TrZ)
- legalizace výnosů z trestné činnosti (§ 216 TrZ)
- poškození věřitele (§ 222 TrZ)
- zvýhodnění věřitele (§ 223 TrZ)
- porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže (§ 248 TrZ)
Neváhejte se obrátit na naši advokátní kancelář v případě jakýchkoliv dotazů ohledně vedení Vaší společnosti, odpovědnosti společnosti a jejích orgánů, nebo v případě jakýchkoliv dotazů z oblasti korporátního práva.
