Od ledna roku 2025 nabude účinnosti novela trestního zákoníku[1] s číslem 166/2024 Sb., která mimo jiné přináší rozsáhlé změny v oblasti sexuální trestné činnosti. A právě na tyto změny se v dnešním článku zaměříme.
Znásilnění
Pokud jde o trestný čin znásilnění, jeho definice upravená v § 185 odst. 1 trestního zákoníku zní dnes takto: „Kdo jiného násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy donutí k pohlavnímu styku, nebo kdo k takovému činu zneužije jeho bezbrannosti, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.“
Naproti tomu se zmíněná novela trestního zákoníku odchyluje toliko od násilí a řídí se konceptem „ne znamená ne“. Nově nastoupivší definice trestného činu znásilnění tak bude znít takto: „Kdo s jiným proti jeho seznatelné vůli vykoná soulož nebo jiný pohlavní styk provedený způsobem srovnatelným se souloží, kdo jiného donutí k souloži nebo jinému pohlavnímu styku provedenému způsobem srovnatelným se souloží s jinou osobou, nebo kdo k takovému činu zneužije jeho bezbrannosti, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až deset let.“
Zamýšleným účelem této změny je především snaha postihnout více případů, než tomu bylo doposud. Z dosavadní praxe totiž plyne, že samotný nesouhlas projevený neverbálně k naplnění skutkové podstaty trestného činu znásilnění mnohdy nepostačoval. Nově tak bude za znásilnění považována každá soulož, anální nebo orální styk (případně srovnatelné praktiky), se kterými nebude jeden z účastníků souhlasit, a tento nesouhlas bude srozumitelně projeve navenek, ať již verbálně (slovně) či neverbálně (pláčem, gestem, zaujetím obranné pozice). Pakliže účastník nebude schopen ani tohoto, uplatní se koncept zneužití bezbrannosti – viz níže.
Ze shora uvedeného je také patrné, že kromě změny definice nás dále čeká zvýšení trestních sazeb, kdy oproti stávající právní úpravě (6 měsíců až 5 let) se bude trest odnětí svobody ukládat v rozmezí 2 až 10 let. U znásilnění dítěte mladšího 15 let je dnes sazba 5 až 12 let a nově se zvýší na 5 až 15 let, u znásilnění dítěte ve věku 15 – 18 let se sazba z 2 až 10 let zvýší po novele na 3 až 12 let. V neposlední řádě se také zpřísní znásilnění těhotné ženy, způsobení těhotenství ženy nebo spáchání trestného činu s další osobou či se zbraní – zde rovněž změna z 2 až 10 let na 3 až 12 let.
Bezbrannost a silný ochromující stres
V trestním zákoníku přibude nový § 119a upravující spáchání trestného činu zneužitím bezbrannosti. Bezbranností se pak budou rozumět případy, kdy oběť není schopna z určitého objektivního důvodu utvářet svou vůli nebo ji projevit, případně je tato schopnost podstatně snížena (nemoc, duševní porucha, spánek, silná opilost, zdravotní hendikep, nízký nebo vysoký věk, spoutání atd.).
Novela dále stanovuje věkovou hranici bezbrannosti, kdy za bezbranné z důvodu nízkého věku bude vždy automaticky považováno dítě do 12 let. Právě uvedené si slibuje změnu v oblasti trestání sexuálního násilí na mladších obětech, neboť dosud se tyto skutky ve značné míře trestaly jako mírněji trestané pohlavní zneužití (§ 187 trestního zákoníku).
V trestním zákoníku dále výslovně přibude jako jeden z důvodů bezbrannosti tzv. silný ochromující stres, který vyjadřuje velmi časté stavy, kdy oběť v důsledku silného rozrušení doslova „zamrzne“ a není schopna se útoku jakkoliv bránit.
Sexuální útok
Nově vymezeným trestným činem bude sexuální útok, jehož podstatou je odloučení méně závažných sexuálních praktik nepenetrační povahy právě od znásilnění, za které se považuje (jak bylo uvedeno výše) pouze soulož, anální a orální styk, případně vsunování prstů a předmětů do vagíny nebo análního otvoru. Sexuálním útokem tak budou zejména případy donucení k obnažování, pohlavnímu sebeukájení, osahávání apod. Co se týče trestních sazeb, tak ty budou u sexuálního útoku oproti znásilnění v nižší výměře.
Sexuální nátlak
Skutková podstata trestného činu nátlaku bude doplněna o zneužití tísně oběti. V praxi tak půjde zpravidla o případy domácího násilí, kdy součástí dlouhodobých násilných projevů pachatele vůči oběti může být i provádění sexuálních praktik, aniž by oběť vyjádřila nesouhlas s takovým jednáním a aniž by byla ve stavu bezbrannosti. Strpění sexuálních praktik pak může být na straně oběti dáno právě stavem tísně, ve které se oběť dlouhodobě nachází v důsledku jiných útoků pachatele a situace v rodině (např. obava o děti žijící v domácnosti) a pro kterou neprojevuje souhlas s požadavky pachatele na sexuální praktiky.
Závěr
Zmiňovaná novela trestního zákoníku je specifická i okolnostmi jejího přijetí, neboť v průběhu schvalovacího procesu docházelo ke shodám s opozicí a v průběhu výstupů i ke vzájemným pochvalám. Tento jev může indikovat to, že tato progresivistická novela je vyústěním dlouho očekávané změny v této oblasti trestního práva jak na straně odborné, tak na straně laické veřejnosti. Díky této změně by mělo dojít ke zlepšení postavení obětí trestných činů a zároveň k posílení trestní represe v oblasti sexuální trestné činnosti. Nicméně pouze praxe ukáže, zda se situace bude vyvíjet tím správným směrem, a to zejména z hlediska postavení obětí zmíněných trestných činů.
S oběťmi uvedené trestné činnosti je třeba zacházet velmi šetrně, ohleduplně a dbát na jejich zájmy. Naše advokátní kancelář má rozsáhlé zkušenosti se zastupováním obětí trestných činů v sexuální oblasti, a proto se na nás v případě potřeby právního zastoupení poškozeného v trestním řízení neváhejte obrátit.
[1] Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník
