V tomto článku se opět podíváme na institut trestního práva, díky kterému se na pravomocně odsouzenou osobu hledí jako by odsouzená nebyla, čili má tzv. „čistý trestní rejstřík“. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen jako „trestní zákoník“), totiž umožňuje, aby si odsouzení, při splnění zákonem stanovených podmínek, mohli podat žádost o zahlazení odsouzení, přičemž pokud bude jejich žádosti soudem vyhověno, ve výpisu z evidence Rejstříku trestů nebude takové odsouzení uvedeno (odsouzení se ale nezrušuje, pouze zanikají jeho účinky vůči odsouzenému i třetím osobám). Tato skutečnost pak může být odsouzeným nápomocná mimo jiné ve vztahu k hledání si zaměstnání či podnikání, neboť taková osoba již bude moci být považována za trestně bezúhonnou.
Ne ve všech případech pak musí o zahlazení odsouzení rozhodovat soud na žádost odsouzeného, např. u podmíněného trestu odnětí svobody dochází k zahlazení automaticky ze zákona po uplynutí určité doby a v případě, že se odsouzený tzv. osvědčil. My se však nyní blíže podíváme především na postup, který musí absolvovat osoby odsouzené k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, přičemž si samotný proces ukážeme i na konkrétním případu.
Podmínky pro zahlazení odsouzení
K tomu, aby u odsouzeného mohlo dojít k zahlazení odsouzení, je třeba splnění následujících zákonných podmínek:
a) trest, kterého se zahlazení odsouzení týká, byl vykonán, prominut nebo jeho výkon byl promlčen;
b) uplynula stanovená doba podle druhu a výměry uloženého trestu;
c) odsouzený v této době nepřetržitě vedl řádný život.
Vykonání trestu
V prvé řadě je třeba, aby trest, o jehož zahlazení má jít, byl vykonán. Na první pohled se může zdát, že se nejedná o nic složitého, nicméně opět zde záleží na druhu uloženého trestu. Nepodmíněný trest odnětí svobody je vykonán dnem propuštění z věznice, domácí vězení, zákaz pobytu nebo vstupu na sportovní, kulturní a jiné akce je vykonán uplynutím posledního stanoveného dne. Peněžitý trest je vykonán v den, kdy dojde k zaplacení celého trestu nebo poslední splátky a naopak trest propadnutí majetku/věci je spojen s právní mocí rozsudku, kterým byl trest uložen.
Jak je to pak v případě, kdy u odsouzeného dojde k podmíněnému propuštění z výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody? Dle § 91 odst. 3 a 4 trestního zákoníku platí, že vyslovil-li soud, že se podmíněně propuštěný osvědčil nebo nastala-li zákonná fikce, má se za to, že trest byl vykonán dnem, kdy byl odsouzený podmíněně propuštěn.
U osob podmíněně propuštěných tak musí nejdříve dojít k tomu, aby se tzv. osvědčili. Tohoto lze docílit dvěma způsoby – (i) buď o tomto rozhodně soud ve lhůtě 1 roku od skončení zkušební doby stanovené v rozhodnutí soudu o podmíněném propuštění, nebo (ii) se uplatní zákonná fikce, že se osoba osvědčila, a to pokud soud bez viny této osoby neučiní rozhodnutí o osvědčení se ve lhůtě 1 roku od uplynutí zkušební doby. Právě uvedené si uveďme na názorném příkladu.
Pan Karel Novák byl pravomocně odsouzen za zločin zpronevěry podle § 206 odst. 1 a odst. 5 trestního zákoníku, za což mu byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody ve výměře 4 roků a dále peněžitý trest v celkové výměře 500.000,- Kč. V průběhu výkonu svého trestu pan Novák uhradil uložený peněžitý trest s tím, že si po splnění zákonných podmínek požádal o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody (jak na podmíněné propuštění se dozvíte v našem předchozím článku zde).
Příslušný soud rozhodl o žádosti pana Nováka dne 24. 01. 2020, a to tak, že žádosti vyhověl a s ohledem na to, že se všechny osoby vzdaly práva na podání stížnosti proti tomuto rozhodnutí, pana Nováka ještě téhož dne propustili z věznice. Současně s tím panu Novákovi ale soud stanovil zkušební dobu v trvání 4 roků, která uplynula dne 24. 01. 2024. Pan Novák se následně může rozhodnout, zda vyčká na nastoupení zákonné fikce o osvědčení se (tomu se stane 24. 01. 2025), resp. na případné rozhodnutí soudu o osvědčení se ve zkušební době, nebo může také toto řízení u soudu iniciovat, aby celý proces urychlil.
V neposlední řadě je pak třeba mít na paměti, že pokud bylo odsouzenému rozsudkem uloženo více trestů (např. nepodmíněný trest odnětí svobody a peněžitý trest jako u pana Nováka), musí být vykonány všechny a až poté lze o žádosti o zahlazení odsouzení uvažovat.
Uplynutí zákonem stanovené doby
Ustanovení § 105 trestního zákoníku stanovuje dobu v rozmezí jednoho roku až patnácti let, která po vykonání trestu musí uplynout, přičemž se tato doba liší v návaznosti na druh a výměru uloženého trestu. Trestní zákoník tak uvádí, že odsouzený musí nepřetržitě vést řádný život po dobu:
- 1 roku, jedná-li se odsouzení k trestu domácího vězení, propadnutí majetku/věci, zákaz pobytu, zákaz vstupu na sportovní, kulturní a společenské akce nebo k peněžitému trestu za zvlášť závažný zločin;
- 3 let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody nepřevyšujícímu jeden rok nebo k trestu vyhoštění;
- 5 let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu jeden rok;
- 10 let, jde-li o odsouzení k trestu odnětí svobody převyšujícímu pět let; a
- 15 let, jde-li o odsouzení k výjimečnému trestu.
U podmíněného propuštění se poté pro účely stanovení shora uvedené doby bere v potaz délka skutečného výkonu trestu, nikoliv délka trestu uloženého v odsuzujícím rozsudku. V případě pana Nováka se tak jedná o dobu 5 let (někteří odsouzení se však díky podmíněnému propuštění mohou dostat do jiné „kategorie“), která uplyne nejdříve dne 24. 01. 2025 a teprve poté si pan Novák může podat k soudu žádost o zahlazení jeho odsouzení.
Řádný život
V neposlední řadě je nutné, aby odsouzený po shora uvedenou dobu vedl nepřetržitě řádný život, tj. odsouzený by neměl spáchat žádný trestný čin, případně se nedopustit ani žádného přestupku (zde ale záleží na jeho povaze a okolnostech konkrétního případu). V případě, že by tato podmínka nebyla splněna, uvedená doba nezačne vůbec běžet, anebo dojde k jejímu přerušení.
Pan Novák sice spáchal i jiný trestný čin, než zpronevěru, za kterou byl odsouzen, nicméně se tak nestalo ani ve zkušební době a ani v době pěti let ode dne výkonu trestu. Z tohoto hlediska tak pan Novák předmětnou podmínku splňuje a jakmile bude po 24. 01. 2025, nic mu nebrání v podání žádosti o zahlazení odsouzení.
Předčasné zahlazení odsouzení
Ustanovení § 105 odst. 3 trestního zákoníku dále upravuje možnost nechat si zahladit odsouzení ještě před uplynutí stanovené doby dle písm. b) výše. U odsouzeného opět musí dojít k vykonání trestu, ale především odsouzený musí po výkonu trestu svým velmi dobrým chováním prokázat, že se napravil a že zahlazení nebrání zájmy chráněné trestním zákonem. V takové situaci tedy nepostačí, že odsouzený vedl řádný život, nýbrž je na něm, aby prokázal, že se skutečně napravil a že v jeho případě existují takové skutečnosti, které vynikají nad průměr a umožňují jeho chování označit za velmi dobré.
Prokázání shora uvedeného bude v mnohých situacích poměrně složité, vždy bude záležet na okolnostech konkrétního případu a jaké skutečnosti a podklady může odsouzený k žádosti přiložit. V praxi pak bude k zahlazení odsouzení před stanovenou dobou docházet dle našeho názoru spíše výjimečně, nicméně trestní zákoník tuto možnost připouští a nelze to proto zcela vyloučit.
Podání žádosti o zahlazení odsouzení není dobré podceňovat, neboť jde zde třeba řádným způsobem prokázat a potřebnými podklady doložit splnění všech zákonných podmínek. Určení lhůty, kdy odsouzený může žádost vůbec podat, je pak neméně podstatné. Obraťte se tak na naši advokátní kancelář, která Vám se vším pomůže a Vy tak budete moci mít opět čistý trestní rejstřík.
