V září letošního roku byl ze strany Ministerstva spravedlnosti předložen Vládě návrh zákona, kterým by se měl změnit zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění jeho pozdějších předpisů. Cílem tohoto předloženého návrhu zákona bylo především vhodně implementovat do vnitrostátního práva směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2019/1023 o restrukturalizaci a insolvenci, konkrétně její část, která upravovala oblast oddlužení.
Hlavní změnu proti stávající právní úpravě bezesporu představuje zkrácení doby určené pro oddlužení z dosavadních pěti let na pouhé tři roky. V současné době je doba tří let stanovena například u oddlužení seniorů či invalidních důchodců II. a III. stupně, kdy tito také nemají stanovenou spodní hranici plnění. V předkládací zprávě uvedlo Ministerstvo spravedlnosti, že tato zkrácená doba by měla být naopak podpořena zpřísněním požadavkům na řádné plnění povinností dlužníka. Dle většinového názoru veřejnosti by tato novela však naopak mohla přispět k menšímu uspokojení věřitelů a demotivaci dlužníků k odpovědnému chování a řádnému plnění svých povinností.
V současné době se tento materiál nachází v tzv. připomínkovém řízení. Připomínky k tomuto návrhu zákona je možné zasílat do 20 pracovních dnů od uveřejnění návrhu zákona v elektronické knihovně, tedy do 05. 12. 2022 na e-mailovou adresu eklep@msp.justice.cz.
Provádění srážek ze mzdy
Dle současné právní úpravy platí, že je-li příjem povinného postižen výkonem rozhodnutí či exekucí, nelze po zahájení insolvenčního řízení provést výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy a jiných příjmů. Tato částka zůstává deponována u plátce mzdy a dlužníkovi je vyplácena pouze tzv. nezabavitelná částka sestávající z životního minima a částky normativních nákladů na bydlení. Novela zákona navrhuje zavedení možnosti provádění srážek ze mzdy nebo jiného příjmu dlužníka i ve fázi mezi okamžikem povolení a schválení oddlužení, aby z těchto srážek mohly být uspokojeny pohledávky plynoucí z vyživovací povinnosti či hotové výdaje a záloha na odměnu insolvenčního správce. Tyto srážky by neměly být použity k uspokojení nezajištěných věřitelů, neboť k jejich uspokojení dochází až ve fází po schválení oddlužení. V případě, že by pak ke schválení oddlužení nedošlo a insolvenční řízení bylo zastaveno, budou tyto deponované srážky určeny pro oprávněné osoby přímo v jednotlivých exekučních řízeních.
Prokázání vynaložení úsilí k uspokojení pohledávek věřitelů dlužníka
Předkládaná novela také ukládá dlužníkovi, jež se nachází ve fázi po schválení oddlužení a který se rozhodl plnit své povinnosti splátkovým kalendářem se zpeněžením majetkové podstaty, povinnost vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost a povinnost vynaložit veškeré spravedlivě požadované úsilí k plnému uspokojení pohledávek jeho věřitelů. V případě, že by byl tento dlužník v oddlužení nezaměstnaný, musel by v součinnosti s příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce usilovat o získání zdroje příjmu. O tom, že dlužník vynaložil veškeré úsilí, které lze spravedlivě požadovat k plnému uspokojení pohledávek věřitelů, by také měl dlužník předkládat v pravidelných ročních intervalech zprávu ustanovenému insolvenčnímu správci. Toto by mělo být možné učinit v písemné i ústní formě. K předložení této zprávy by mohl také sám insolvenční správce dlužníka vyzvat v případě významného poklesu příjmů dlužníka. Insolvenční správce by následně měl mít povinnost ověřit, zda jsou dlužníkem předložené informace pravdivé či nikoliv. Zprávu by mělo být možné také podat na formuláři, jehož náležitosti budou stanoveny prováděcím právním předpisem.
Unifikace doby určené pro splnění oddlužení pro všechny fyzické osoby
Jak již bylo zmíněno výše, zásadní změnu oproti stávající právní úpravě představuje zkrácení obecné doby oddlužení na tři roky pro všechny kategorie dlužníků. Tato doba by měla být určena tedy jednak pro dlužníky, kteří doposud měli určenou dobu pro své oddlužení v trvání pěti let, osoby se starobním důchodem, osoby postižené invaliditou druhého a třetího stupně, osoby schopné uspokojit alespoň 60 % nepodřízených pohledávek nezajištěných věřitelů a osoby, jejichž zadlužení vzniklo majoritně před tím, než dosáhly zletilosti. Novela také plánuje zavést zrušení rozlišování režimu oddlužení pro podnikající fyzické osoby a nepodnikající fyzické osoby. Všechny tyto osoby by tak nově měly mít sjednocený režim oddlužení a také sjednocenou dobu oddlužení na tři roky. V souvislosti se zpeněžováním majetkové podstaty by tak mohlo dojít k následujícím třem situacím:
- 1) zpeněžování majetkové podstaty dlužníka bylo úspěšně dokončeno před uplynutím maximální tříleté doby oddlužení, insolvenční správce rozdělil výtěžek mezi nezajištěné věřitele a není tak nutné dále vést insolvenční řízení;
- 2) zpeněžování majetkové podstaty nebylo zcela dokončeno, protože se v době tří let nepodařilo dosáhnout zpeněžení majetkové podstaty, i přestože dlužník řádně plnil své povinnosti a nezavinil žádným způsobem průtahy v řízení a lze mu i tak osvobození přiznat;
- 3) dlužník neplnil své podstatné povinnosti plynoucí mu ze způsobu oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty a nenaplnil tedy předpoklady osvobození (zároveň mu pro toto bylo zrušeno schválené oddlužení).
Pro určení toho, zda dlužník řádně plnil své podstatné povinnosti, byly v novele navrhnuty dvě varianty vyvratitelných domněnek, a to že:
- 1) dlužník své podstatné povinnosti plnil, jestliže dosáhl alespoň 30% míry uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů;
- 2) dlužník své podstatné povinnosti plnil, jestliže dosáhl předpokládané míry uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů určené insolvenčním soudem v rozhodnutí o schválení oddlužení, tedy míry určené s ohledem zejména na schopnosti a možnosti daného dlužníka v oddlužení.
Regulace doby určené pro oddlužení a další pravomoci insolvenčního soudu
Další podstatnou změnou, kterou by měla novela přinést, je zakotvení možnosti opakovaného přerušení průběhu oddlužení, a to jak na návrh samotného dlužníka, tak z důvodu, že dlužník porušil své povinnosti. V případě, že by dlužník řádně neplnil oddlužení prostřednictvím splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, mohl by insolvenční soud tomuto dlužníku uložit povinnost plnit splátkový kalendář po delší dobu. Další pravomocí insolvenčního soudu by byla možnost odejmutí již přiznaného osvobození v případě, že by vyšlo najevo, že by dlužník mohl sledovat nepoctivý záměr vedoucí ke menšímu uspokojení jeho věřitelů.
Účinnost
V současné době nelze s přesností říci, zda a kdy případně novelizovaný zákon nabyde účinnosti. Ze strany Ministerstva vnitra, jakožto předkladatele, je však navrhováno, aby zákon nabyl účinnosti dne 1. července 2023.
Zdroje:
[2] Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)
