Konkurenční doložka je v této době hojně využívaným institutem v rámci ochrany zaměstnavatele proti odchodu zaměstnanců ke konkurenci nebo zneužití důležitých informací, které zaměstnanec získal v rámci výkonu svého zaměstnání. Právě prostřednictvím konkurenční doložky je možné zabránit možnému střetu zájmů, ke kterému by došlo mezi bývalým zaměstnavatelem a bývalým zaměstnancem.
Konkurenční doložku je možné sjednat už před vznikem samotného pracovního poměru, ale i v jeho průběhu, a to jak v rámci pracovní smlouvy, tak i dodatku k ní, nebo také v samostatné dohodě.
V rámci pracovněprávních vztahů nalezneme právní úpravu konkurenční doložky v ustanovení § 310 a 311 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „Zákoník práce“). Toto však není jediná právní úprava tohoto institutu. Dále je nutné brát v potaz také ustanovení § 2518 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „Občanský zákoník“), které upravuje konkurenční doložku v rámci smlouvy o obchodním zastoupení a ustanovení § 2975 Občanského zákoníku, které pojednává o zakázané konkurenční doložce.
Zaměstnanecký poměr – Zákoník práce
Konkurenční doložka mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem je tedy upravena v ustanovení § 310 a 311 Zákoníku práce a bývá sjednávána za účelem nenastoupení zaměstnance ke konkurenci ihned potom, co daný pracovní poměr ukončí. Uplatní se tedy až po skončení pracovního poměru, přičemž zaměstnavatel musí za toto omezení poskytnout bývalému zaměstnanci určitou finanční kompenzaci. Minimálně by se mělo jednat o jednu polovinu průměrného měsíčního výdělku zaměstnance za každý měsíc plnění závazku. Pokud se smluvní strany nedohodnou na jiné době splatnosti, je toto peněžité vyrovnání splatné pozadu za měsíční období.
Maximální doba, na kterou je možné konkurenční doložku v tomto případ sjednat je jeden rok. Tato doba začíná běžet dnem následujícím po dni, kdy byl ukončen pracovní poměr u stávajícího zaměstnavatele. V průběhu tohoto období tedy zaměstnanec nesmí vykonávat výdělečnou činnost, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by vůči němu měla soutěžní povahu.
Právní úprava konkurenční doložky v Zákoníku práce se váže především na článek 26 LZPS poskytující ochranu svobodné volbě podnikání. Pomocí konkurenční doložky je umožněn legální zásah do tohoto práva na svobodnou volbu podnikání.
Konkurenční doložku je možné uzavřít, jen pokud je to od zaměstnance možné spravedlivě požadovat s ohledem na ochranu informací nebo znalost pracovních a technologických postupů získanou v rámci působení u zaměstnavatele a jejichž využití u konkurence by mohlo zaměstnavatele závažně poškodit.
Co se týká formy konkurenční doložky, Zákoník práce nám pro tento institut stanovuje písemnou formu. V písemné formě má být zároveň i případné odstoupení či výpověď konkurenční doložky. Nedostatek této formy by poté znamenal neplatnost úkonu.
Zákoník práce ve svém ustanovení § 311 zároveň výslovně vylučuje sjednání konkurenční doložky u pedagogických pracovníků pracujících ve školství nebo v zařízení sociálních služeb.
Porušením závazku vzniklého uzavřením konkurenční doložky dochází ke vzniku sekundární povinnosti spočívající v užití domluvených sankcí, typicky se jedná o smluvní pokutu. Zaplacením smluvní pokuty poté zaniká závazek zaměstnance z konkurenční doložky a ten již může nastoupit do jakéhokoliv zaměstnání dle svého uvážení. Smluvní pokuta má být dle Zákoníku práce přiměřená a musí tedy odpovídat pozici daného zaměstnance a jeho know-how. Zároveň by měla odpovídat i době, v níž nesmí zaměstnanec začít pracovat u konkurence.
Jestliže zaměstnavatel poruší svou povinnost vyplatit zaměstnanci sjednané přiměřené peněžité vyrovnání do 15 dnů po jeho splatnosti, je zaměstnanec oprávněn konkurenční doložku vypovědět. Konkurenční doložka tak tímto zaniká prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi zaměstnavateli. Co se týče odstoupení zaměstnavatele od konkurenční doložky, to je možné jen po dobu trvání pracovního poměru zaměstnance.
OSVČ – Občanský zákoník
- 2518 OZ – konkurenční doložka u smlouvy o obchodním zastoupení
Ustanovení § 2518 Občanského zákoníku upravuje konkurenční doložky v rámci smlouvy o obchodním zastoupení. Na rozdíl od konkurenční doložky uzavřené mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, má v tomto případě konkurenční doložka obsahovat určité území nebo stanovený okruh osob na tomto území, vůči kterým se uplatní. Obsahem je potom vykonávání té činnosti, kterou při obchodním zastoupení obchodní zástupce vykonával pro zastoupeného. Konkurenční doložka v rámci obchodního zastoupení může být sjednána na maximální dobu 2 let od ukončení smlouvy. Pokud by byla uzavřena na delší dobu, jednalo by se o neplatnou konkurenční doložku.
Dle ustanovení § 2518 odst. 2 Občanského zákoníku je potom možné, aby příslušný soud rozsah konkurenční doložky omezil, pokud by došlo k omezení obchodního zástupce více než by vyžadovala potřebná míra ochrany zastoupeného.
Ustanovení § 2518 Občanského zákoníku je ustanovením speciálním ve vztahu k ustanovení § 2975 Občanského zákoníku, které stanovuje pouze obecná pravidla.
- 2975 OZ
Právní úprava obsažená v ustanovení § 2975 Občanského zákoníku je úpravou kogentní. Toto ustanovení upravuje tzv. zakázanou konkurenční doložku mezi účastníky hospodářské soutěže, avšak lze tak dovodit podstatné náležitosti konkurenční doložky dovolené. Je důležité stanovit území, na kterém bude soutěžní činnost dle konkurenční doložky zakázána a zároveň i okruh činností, které do tohoto zákazu budou spadat, nebo také určitý rozsah personální. Pokud by některé podstatné náležitosti konkurenční doložky chyběly, nahlíželo by se na ni, jako by nebyla sjednána a je tedy stižena vadou zdánlivosti.
Co se týče časového vymezení konkurenční doložky, to je obsaženo v ustanovení § 2975 odst. 2 Občanského zákoníku, které stanovuje absolutní limit doby trvání konkurenční doložky v délce 5 let.
Konkurenční doložka musí být sjednána tak, aby byla spravedlivě přiměřená a vzájemně vyvážená pro obě strany, a to v souladu s čl. 26 odst. 1 LZPS. Dle tohoto článku má každý právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. Pokud by došlo k situaci, že by konkurenční doložka omezovala v daném případě zavázanou stranu více, než vyžaduje potřebná ochrana oprávněné strany, mohl by soud na návrh osoby dotčené takovou konkurenční doložku omezit, a to zúžením na přiměřenou míru, nebo také zcela zrušit či prohlásit za neplatnou.
V případě této obecné konkurenční doložky není, na rozdíl od konkurenční doložky dle Zákoníku práce, poskytována finanční kompenzace. Je zde nutné brát v potaz pouze obecný princip, dle kterého by jedna strana (freelancer) neměla být omezena více, než by vyžadovala potřebná ochrana strany druhé (objedantel).
Ustanovení § 2975 Občanského zákoníku nelze užít v rámci pracovněprávního vztahu na konkurenční doložku uzavíranou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, a to ani subsidiárně. Konkurenční doložka v tomto případě je upravena právě Zákoníkem práce, jehož ustanovení jsou vůči Občanskému zákoníku speciální. Zároveň se v případě zaměstnance a zaměstnavatele nejedná o vztah účastníků hospodářské soutěže.
Vymezení zákazu v konkurenční doložce
Vymezení zákazu konkurence v rámci konkurenční doložky nesmí být příliš široké a neurčité. Pokud by zároveň nedošlo k vymezení zákazu konkurence na určité území, jednalo by se o nepřiměřený zásah do práva svobodného podnikání a tím pádem by byla ohrožena zásada rovnosti účastníků
Je třeba posuzovat konkurenční doložky případ od případu a vycházet přitom z různých skutečností, kterými jsou výše sjednané pokuty, délka doby smluvního vztahu, délka doby závazku zdržet se konkurenčního jednání, povaha provozu atd.
