V rámci dnešního článku se zaměříme na jedno z diskutovaných témat v oblasti trestního práva, a to na právo vazebně stíhaného obviněného nahlédnout do vazebního spisu. Již v rámci prvotní fáze trestního řízení, tedy v řízení přípravném, není výjimkou, že soud rozhoduje o osobní svobodě obviněného ve smyslu jeho možného vzetí do vazby.
Dle ustanovení § 65 odst. 1 trestního řádu má obviněný, poškozený a zúčastněná osoba, jejich obhájci a zmocněnci právo nahlížet do spisů, s výjimkou protokolu o hlasování a osobních údajů svědka podle § 55 odst. 2, činit si z nich výpisky a poznámky a pořizovat si na své náklady kopie spisů a jejich částí. Vzhledem ke skutečnosti, že nahlížení do vazebního spisu nemá svoji právní úpravu, mělo by se toto ustanovení užít i v rámci vazebního stíhání obviněného. V tomto ohledu je nutné zmínit, že součástí vazebního spisu není jen několik dokumentů, jež se týkají samotného průběhu soudních jednání apod., ale vazební spis taktéž obsahuje skutečnosti, které mají odůvodňovat případné vzetí obviněného do vazby a jsou součástí vyšetřovacího spisu. V těchto přílohách jsou poté často obsaženy záznamy o operativně pátracích prostředcích jako přepisy odposlechů obviněných apod.
U koho lze nahlédnout do vazebního spisu?
Na nahlížení do vazebního spisu mají však orgány činné v trestním řízení rozličné názory, a tak není výjimkou, že tyto orgány přesouvají povinnost poskytnout obviněnému k nahlédnutí kompletní vazební spis z jednoho na druhý. Obviněný se tak mnohdy nachází v situaci, kdy je mu jeho právo nahlédnout do příloh vazebního spisu odepřeno, přičemž je ze strany soudu odkázán na policejní orgán, či státního zástupce.
V tomto ohledu se však setkáváme s další komplikací v podobě ustanovení § 65 odst. 2 trestního řádu, dle kterého mohou orgány činné v trestním řízení v přípravném řízení ze závažných důvodů odepřít obviněnému jeho právo nahlédnout do spisů. Může tak nastat i situace, kdy obviněný nemohl do vyšetřovacího spisu nahlédnout, a přesto je rozhodováno o jeho vzetí do vazby bez znalosti materiálů, jež mají jeho pobyt ve vazbě odůvodňovat. V tuto chvíli, kdy státní zástupce, jako jedna z procesních stran, je s obsahem celého spisu pečlivě seznámen, přičemž obviněný ani jeho obhájce nemají ponětí o obsahu spisu, postrádá tento proces jakékoliv záruky kontradiktornosti řízení.
Právo na spravedlivý proces
Jedním z komponentů práva na spravedlivý proces je právě princip „rovnosti zbraní“, který je jedním z ústavních principů. Zvláštní postavení má tento princip právě v trestním řízení, kdy je ve vztahu k obviněnému úzce spjat s právem na obhajobu. Pokud tedy soud vychází při rozhodování ze spisového materiálu, jež je znám jen jedné z procesních stran, dochází zde ke značnému znevýhodnění obviněného v postavení druhé procesní strany a tedy i k porušení jeho základních práv a svobod. Důležité je však zmínit, že k této problematice se celkem jednoznačně postavil Evropský soud pro lidská práva („ESLP“), který zastává názor, že rovnost zbraní není zaručena, pokud je obhájci obviněného odepřen přístup k těm dokumentům ve vyšetřovacím spisu, které jsou nezbytné pro účinné zpochybnění zákonnosti uvěznění jeho klienta.
Prvotním rozhodnutím, ve kterém byly tyto závěry poprvé demonstrovány je rozhodnutí Lamy proti Belgii ze dne 3. 3. 1989, stížnost č. 10444/83, přičemž na tento rozsudek dále ESLP navázal celou řadou dalších. V uvedeném rozhodnutí pak ESLP mimo jiné uvedl, že pokud pan Lamy (stěžovatel) ani jeho právní zástupce neměli přístup k vyšetřovacímu spisu při přezkumu zákonnosti jeho vazby, nebyla zajištěna rovnost zbraní a postup tedy nebyl kontradiktorní. Přístup do spisu byl pro stěžovatele v této fázi řízení stěžejní, jelikož by po jeho prostudování mohl před soudem poukázat na rozhodné skutečnosti a mohl tak náležitě zpochybnit důvody vazby. Dle ESLP byl tak tímto postupem soudu porušen čl. 5 odst. 4 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
S odkazem na judikaturu ESLP je zřejmé, že obhajoba musí mít možnost se seznámit se skutečnostmi a tvrzeními, které byly předloženy soudu v rámci vazebního spisu, aby měla možnost se k nim relevantně vyjádřit.
Jak vypadá faktické nahlížení do spisu dle ESLP?
Co se dále týká způsobů, jakými se obhajoba může seznámit s obsahem vazebního spisu, k tomuto ESLP v jednom ze svých rozhodnutí uvedl, že mezi tyto způsoby však nepatří pouze ústní shrnutí obsahu spisu, nýbrž musí dojít k faktickému seznámení se předmětnými skutečnostmi, které nebudou nijak zkreslené cizí interpretací, a to právě prostřednictvím nahlédnutí do spisu.
Závěrem
I přes existenci uvedené judikatury ESLP, která se jednoznačně staví na stranu práva obviněného nahlížet do vazebního spisu, není shora uvedený postup v České republice pravidlem. V rámci rozhodování soudů o vazbě, kdy ostatně soud meritorně rozhoduje o zásahu do základního práva na osobní svobodu jednotlivce, dochází mnohokrát ze strany obecných soudů k přehlížení evropské judikatury a tím rovněž k porušování základních lidských práv osob vazebně stíhaných.
V rámci praxe v naší AK striktně dbáme na to, že pro klienty vždy získáme maximum možných informací v každé fázi trestního řízení, tak abychom mohli aktivně a kvalitně bránit práva našich klientů.
Bylo proti Vám zahájeno trestní stíhání a hledáte zkušeného obhájce? Neváhejte se na nás obrátit! Kromě obvyklých trestních kauz se dlouhodobě úspěšně zabýváme i kauzami, které vedou národní policejní útvary NCOZ nebo NPC.
